Ochrana spotřebitele při uzavírání smluv na dálku

Spotřebitelem je ve smyslu občanského zákoníku každý, kdo vystupuje mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Spotřebitelem tak může být pouze fyzická osoba, a to za předpokladu, že s podnikatelem nejedná v rámci svého podnikání či profese. Spotřebitel se tak nachází v pozici slabší smluvní strany, kterému občanský zákon právě z důvodu tohoto oslabeného postavení poskytuje určitou ochranu.

Ochrana je spotřebitelům poskytnuta zejména při uzavírání smluv na dálku, mezi které patří i tzv. smlouvy uzavřené elektronicky, třeba při nákupech přes internet.

Obecná informační povinnost podnikatele

Při jednání se spotřebitelem tíží podnikatele poměrně rozsáhlé povinnosti. Jedná se především o obecnou informační povinnost vůči spotřebiteli, a to například povinnost podnikatele informovat spotřebitele o své totožnosti a kontaktních údajích, povinnost nabízené zboží nebo službu řádně označit a popsat jejich hlavní vlastnosti, informovat o ceně, nákladech na dodání zboží nebo služby, způsobu platby a způsobu dodání či plnění, informovat o době trvání závazku a podmínkách jeho ukončení, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou, poskytnout spotřebiteli informaci o právech z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky, nebo sdělit spotřebiteli další podmínky pro uplatňování těchto práv.

Smlouvy uzavřené elektronicky

Zvláštní ochranu poskytuje občanský zákoník spotřebitelům při uzavírání smluv na dálku. Tyto smlouvy se označují jako tzv. distanční smlouvy, přičemž k jejich uzavírání dochází v dnešní době zejména prostřednictvím internetu, tj. elektronicky. Distanční smlouva však může být uzavřena i například po telefonu či přes e-mail.

Distanční smlouva je uzavřena zpravidla v okamžiku potvrzení objednávky vybraného zboží nebo služby internetovým obchodem, přičemž spotřebitel udělením svého souhlasu přistupuje k obchodním podmínkám (zpravidla zaškrtnutím políčka „souhlasím“ na webových stránkách prodejce).

Při uzavírání smlouvy na dálku má podnikatel vůči spotřebiteli kromě výše uvedené obecné informační povinnosti i informační povinnost vázanou výhradně k distanční smlouvě. Jedná se o povinnost informovat spotřebitele také například o existenci případné povinnosti zaplatit zálohu nebo podobnou platbu (je-li vyžadována), o nákladech na prostředky komunikace na dálku (pokud se liší od základní sazby), o daních a poplatcích souvisejících s prodávaným zbožím či poskytovanou službou nebo o tom, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží.

Spotřebitel pak má být informován i o existenci, způsobu a podmínkách mimosoudního vyřizování stížností spotřebitele, a dále údajů o orgánu příslušném k řešení spotřebitelských sporů, kdy tímto orgánem bývá zpravidla Česká obchodní inspekce.

Právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy

Významným institutem ochrany spotřebitele, který zakotvuje občanský zákoník, je právo spotřebitele odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku bez udání důvodu, a to do 14 dní od uzavření smlouvy. O této možnosti musí být současně spotřebitel podnikatelem informován. Pokud by podnikatel svou informační povinnost ohledně práva spotřebitele na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu nesplnil, může spotřebitel od smlouvy uzavřené na dálku odstoupit do 1 roku a 14 dní od uzavření smlouvy. Pokud podnikatel informuje spotřebitele o možnosti odstoupení od smlouvy opožděně, začne 14 ti denní lhůta pro odstoupení od smlouvy bez udání důvodu běžet od tohoto okamžiku.

Pokud spotřebitel od smlouvy odstoupí, je povinen zboží podnikateli předat zpět bez zbytečného odkladu, nejpozději však do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy. Byla-li spotřebiteli již poskytnuta služba, není z toho podnikatel ničeho povinen, s výjimkou případné úhrady poměrné části sjednané ceny za plnění poskytnuté do okamžiku odstoupení, pokud podnikatel s plněním začal ještě před uplynutím lhůty pro odstoupení na základě výslovné žádosti spotřebitele.

Podnikatel má v případě odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku povinnost bezodkladně, nejpozději však do čtrnácti dnů od odstoupení, vrátit spotřebiteli všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal. Podnikatel má současně i povinnost uhradit spotřebiteli náklady spojené s navrácením zboží, pokud jej dopředu neupozornil na povinnost tyto náklady nést samostatně.

Je důležité upozornit, že právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu je omezeno v určitých zákonem stanovených případech, a to například pokud bylo zboží vyrobeno či upraveno dle specifickým požadavků spotřebitele anebo se jedná o zboží, které nelze vrátit z hygienických důvodů.

Ochrana spotřebitele a zákaz ujednání v neprospěch spotřebitele

Občanský zákoník spotřebitelům poskytuje relativně silnou ochranu, přičemž kromě již výše uvedeného zakazuje podnikatelům vůči spotřebitelům uplatňování jakýchkoliv ujednání, která zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitelů. Jedná se například o ujednání, která vylučují nebo omezují práva spotřebitelů z vadného plnění, zakládají podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli, umožňují podnikateli svévolně měnit práva či povinnosti stran apod. Stejně tak občanský zákoník zakazuje podnikatelům uplatňovat vůči spotřebitelům ujednání, která se odchylují od ustanovení zákona stanovených na ochranu spotřebitele v neprospěch spotřebitele.

Potřebujete poradit?

V případě jakýchkoliv dotazů mě neváhejte kontaktovat.